Městská část Praha 1 realizovala v letošním roce rozsáhlý projekt vytvoření datového skladu (DWH), který podle radního Richarda Bureše přinese pracovníkům úřadu kvalitnější a rychlejší zpracování dat včetně jejich analýz. Těžit z něho ale může i veřejnost.

Pane Bureši, jak dospěla městská část k rozhodnutí realizace datového skladu? Byla to nutnost, něčí požadavek nebo prostě jen dobrá myšlenka?

Byla to nutnost, požadavek i dobrá myšlenka, protože prezentace informací městské části nebo vůbec ekonomických dat ve srozumitelné podobě je dnes nutností. Samozřejmě, měli jsme obavu, abychom nenarušili bezpečnost agendových a ekonomických systémů. Tím, že v rámci budování datového skladu vznikne nová databáze, která se plní daty z dílčích databází, se zvýší bezpečnost celého systému. Protože možnost, že by  došlo k porušení důvěrnosti, dostupnosti a integrity (DDI) dat v původních databázích uživatelem i vnějším útočníkem je minimální. Tím, že všichni uživatelé DWH nepřistu- pují do primárních dat, ale do nově vzniklé databáze, minimalizujeme možnost narušení DDI v primárních databázích. Nechceme následovat nejmenované městské části, které  se pokoušely prostě zpřístupnit tzv. živá data napřímo.

Jak tento projekt zapadá do celkového konceptu digitalizace městské části?

Datový sklad beru jako základ pro vytvoření portálu občana, který budujeme, ale nemělo cenu ho spouštět dříve, tak jak to  bylo s magistrátním portálem a následně hledat, jakými daty ho naplníme. Kromě standardních životních situací DWH umožní uživatelům poskytovat aktuální informace podle předem připravených scénářů, ad hoc informace na základě kritérií zvolených uživatelem, a to vždy nad nejčerstvějšími daty. Navíc z dat všech dodavatelů, které na  městské části máme. Za mě datové sklady jsou nejen nedílnou součástí, ale i nutností pro to, abychom se mohli posouvat dál ve  službě a digitalizaci služeb občanům.

Máte vlastní zkušenosti s technologií datových skladů?

Ano, mám. S databázemi i zpracováním dat jako takovým. Byl to vlastně i můj byznys pracovat s daty a ukazovat klientům, co data znamenají a jaké poklady v nich firmy mají. To znamená, že nejde tak ani o technologii, která je použitá, ale o filozofii toho, jak se má s daty pracovat. Nikoli tedy je jenom ukládat anebo je v nesrozumitelné podobě jakýchsi XML tabulek vystavovat na portálech, ale právě nad nimi vytvářet nadstavby grafických výstupů jednoduchých k porovnání, tak aby občan porozuměl, a z toho důvodu jsou velmi vhodné datové sklady, právě proto byly navrženy.

Jaký vidíte přínos v tom, že začínáte svá data zpracovávat pomocí DWH?

Tak především ve zjednodušení opakovaných procesů v rámci úřadu městské části. Dotazy nebo sestavy, které se opakovaly, se díky datovým skladům zautomatizovaly a příslušní radní, vedoucí nebo řadoví pra- covníci jsou schopni si k nim sami přistupovat kdykoliv bez toho, že by museli žádat o zpracování nějaké sestavy. Díky datovým skladům jsme dále otevřeli komplexní přístup k datům každému, kdo je oprávněn s nimi pracovat. Umožnili jsme našim uživatelům uvnitř úřadu mnohem snadněji a komplexněji plnit jejich úlohu. Co mají sledovat a co by měli kontrolovat. Získávají tak větší představu o tom, s čím vším vlastně disponují a co mohou porovnávat. Co bylo dříve velmi složité, se nyní zautomatizovalo. A do budoucna to povede také ke zlepšení kontroly.

Máte i další náměty, jak datový sklad využít v praxi?

Ano, uvedu příklad ze života. V současné době je pronájem majetku nebytových prostor evidován Odborem technické a majetkové správy. Tento úřad zpracovává evidenci ve svém agendovém systému na jedné straně a na druhé straně je zde ekonomický systém, kde se platí. A nyní typický příklad: nájemce by přecházel z banky do banky, požádal by  o převod všech svých trvalých příkazů z jedné banky do druhé. Jedna z nich by během převodu udělala chybu. Takže by nájemník odesílal nájmy a banka mu je vždycky za  týden, 14 dní vracela zpátky, kvůli špatnému příkazu. Jeho účetní, protože někteří podnikatelé mají externí účetní, by začalo být třeba až po půl roce divné, že se jí vrací peníze. Půl roku by neplatili, nikdo by jim nezavolal, a nikdo nedostal upozornění. Představme si, že by se to stalo v covidové době, kdy by mohla nájemkyně žádat o slevu 50 % na 6 měsíců. No ale protože by měla dluh, tak by ji nedostala. Datové sklady nám umožní takový problém vyřešit.

Dříve jste už naznačil, že podobnou automatizaci si umíte představit také u plateb za energie?

Dříve placení záloh nikdo moc neřešil, protože důležité bylo finální vyúčtování. Zato v dnešní době nezaplatíte jednu zálohu a za  3 dny už vám přijde SMS, e-mail, doporučený dopis, který vás na to upozorní. Logicky je  to hlídáno, protože se všichni bojí, že dluhy narostou. Jedná se o automatizaci procesu zasílání takových avíz. Úředník o tom nemusí ani vědět, systém se sám podívá a odešle zprávu „Nezaznamenali jsme vaši platbu...“ A toto umožnují právě datové sklady, protože si vezmou data ze všech systémů. Bude to  mít význam jak pro občany, tak i pro úřad.

Portál Transparentní 1 najdete na stránkách transparentni.praha1.cz