Nové příspěvky na metodickém portále

Metodické novinky a články

Metodické novinky

Schválená novela PAP

Dovolte, abychom Vás informovali o schválené novele vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do CSÚIS a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška) ze dne 21. 9. 2021, ve které dochází k úpravě závazného vzoru Pomocného analytického přehledu (PAP). Cílem novely vyhlášky je snížení administrativní zátěže a pracnosti při předávání Pomocného analytického přehledu. Novela vyhlášky se týká úpravy závazného vzoru Pomocného analytického přehledu. Dle důvodové zprávy spočívají úpravy závazného vzoru Pomocného analytického přehledu ve:sjednocení vykazován

číst dále

Všechny články

Vy se ptáte, my odpovídáme

Často kladené dotazy

1/Jaká se používá rozpočtová skladba u dárkových balíčků, které předávají zastupitelé obce oslavencům při příležitosti životního jubilea?

Pro ostatní kulturní záležitost, jako je návštěva významných osobností, může být použit OdPa 3399 - Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků. OdPa 3399 je vhodný i pro další pořádané akce, jako je například setkání rodáků nebo pálení čarodějnic. Pro věcné dary je určena položka 5194 – Věcné dary. Dary velmi nízké hodnoty a podléhající rychlé zkáze, například květiny, se zařadí na položku 5139 – Nákup materiálu jinde nezařazený.

číst dále

2/Musí vybrané účetní jednotky v rámci účetní závěrky vždy sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu?

Dle § 18 zákona o účetnictví vždy účetní závěrku tvořía) rozvaha (bilance),b) výkaz zisku a ztráty,c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.Dále vybrané účetní jednotky mají povinnost sestavit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející období (tj. za obě období) splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2, tj. 1. Aktiva celkem 40 000 000 Kč – aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy = netto aktiva2. Roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč – ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a vynásobená 12Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky pro vybrané účetní jednotky je součástí prováděcí vyhlášky č. 410/2009 Sb.

číst dále

3/Co je to elektronická faktura?

Pod pojmem elektronická faktura se rozumí strukturovaný XML soubor podle jedné ze dvou vybraných syntaxí: UBL (ze které vychází u nás nejpoužívanější formát ISDOC) a UN/CEFACT). Není to tedy třeba faktura PDF zaslaná elektronicky mailem nebo do datové schránky organizace.  

číst dále

4/Platí pravidlo, že daňový doklad k přijaté záloze nemusím vystavit, pokud vyúčtování vystavím do 15 dnů od přijetí zálohy?

Takto postavené pravidlo pro vystavování daňových dokladů v souvislosti s DPH ve stávající legislativě neexistuje. Jediné ustanovení ze zákona o dani z přidané hodnoty, které se věnuje obdobné problematice, se týká tzv. Souhrnného daňového dokladu, konkrétně potom § 31d, odst. (1) a písmena a, b ve znění: a) více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebob) jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu. Rozhodnou časovou podmínkou pro prominutí vystavení dokladu za zálohovou platbu tedy je uskutečnění zdanitelných plnění v rámci stejného kalendářního měsíce, nikoliv interval 15 dní mezi těmito plněními.

číst dále

5/Dopočítávají se zpětně odpisy za období, kdy byl majetek oceněn reálnou hodnotou, když důvody k tomuto ocenění pominuly?

Žádný zpětný dopočet odpisů za období, kdy byl majetek oceněn reálnou hodnotou, se neprovádí. Viz ČÚS č. 709, bod 3.4.6.: „Pokud u majetku oceněného podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona nastane skutečnost, která má za následek zánik povinnosti tohoto ocenění reálnou hodnotou, účetní jednotka neúčtuje o oprávkách tohoto majetku za období, po které byl tento majetek oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona. Pokud během doby, po kterou byl tento majetek oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, došlo ke skutečnostem, které významně ovlivnily zbývající dobu používání tohoto majetku, účetní jednotka k tomuto okamžiku upraví odpisový plán tohoto majetku.“

číst dále

Zobrazit další dotazy