Zbytková hodnota a zůstatková cena dlouhodobého majetku

5 min

Ludmila Matějková, Ing.

13.11.2020

Rozdíl mezi zbytkovou hodnotou a zůstatkovou cenou je předmětem častých dotazů, proto jsme pro vás připravili příspěvek, v němž se vám pokusíme tento rozdíl vysvětlit.

Definici zůstatkové ceny můžeme nalézt v Českém účetním standardu (dále jen „ČÚS“) č. 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, a sice v bodě 3.6. písmenu b): „o zůstatkové ceně při vyřazení, kterou se rozumí rozdíl mezi oceněním dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku a výší případných oprávek k tomuto majetku k okamžiku vyřazení a“.

Zjednodušeně lze tedy říci, že se jedná o finanční vyjádření dosud neodepsané části majetku (kterou budeme odepisovat v budoucnosti), případně cena, za kterou budeme dlouhodobý majetek vyřazovat.

Definici zbytkové hodnoty (dříve nazývána vyřazovací zůstatkovou cenou) nalezneme v ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku, v bodě 3.1. písmenu f): „zbytkovou hodnotou majetku účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících; při stanovení zbytkové hodnoty se přihlíží též k plánovaným odpisům v souladu s § 66 odst. 1 vyhlášky.“  Tato definice nám hranici mezi zůstatkovou cenou a zbytkovou hodnotou nejspíš moc nevyjasnila, proto se pokusíme rozdíl vysvětlit na základě níže uvedeného obrázku.

Vysvětlení uvedeného obrázku:

Organizace koupila dlouhodobý majetek za určitou pořizovací cenu (A). Tento majetek po nějaké období odepisuje (na základě odpisového plánu), kdy součet provedených odpisů a neodepsané části majetku – zůstatkové ceny se rovná pořizovací ceně (B). V tomto případě, až účetní jednotka odepíše daný majetek, bude zůstatková cena rovna 0 a majetek bude vyřazen z evidence. Účetní jednotka se v rámci odpisového plánu může rozhodnout, že daný dlouhodobý majetek bude využívat určitý počet let, ale po této době, i když pro ni bude už nepotřebný, by jej mohla zpeněžit (C) – viz výše uvedená definice zbytkové hodnoty. Příkladem takového majetku může být automobil, který je po ukončení doby odpisování ještě prodejný. V takovém případě učiníme kvalifikovaný odhad (tzn. kolik bychom mohli prodejem za tak staré auto, které má najeto tolik km, získat) => určíme zbytkovou hodnotu. V takovémto případě po uplynutí stanovené doby odepisování bude zůstatková cena rovna zbytkové hodnotě (D). Smyslem zbytkové hodnoty je zajištění, aby účetnictví s ohledem na významnost podávalo věrný a poctivý obraz finanční situace účetní jednotky. V případě určení zbytkové hodnoty u daného majetku a jeho následném prodeji (po ukončení doby odepisování na základě odpisového plánu) je z hlediska výsledku hospodaření uplatněna zbytková hodnota (tedy náklad) proti výnosu z prodeje, čímž byla naplněna zásada věrného a poctivého obrazu účetnictví.

V souvislosti s výše uvedeným je nutné zmínit ustanovení ČÚS č. 708, který v části „Obecná pravidla pro odepisování“ v bodě 4.11. uvádí: „Účetní jednotky sestavují a aktualizují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona s ohledem na předpokládaný průběh používání majetku a se zohledněním změn, k nimž došlo v průběhu používání majetku účetní jednotkou. Účetní jednotka může při sestavení nebo aktualizaci odpisového plánu pro majetek zohlednit jeho zbytkovou hodnotu, přičemž se součet jeho oprávek, plánovaných odpisů a zbytkové hodnoty musí rovnat výši ocenění tohoto majetku. ...“

V praxi dochází často k situaci, kdy se blíží konec doby odpisování daného majetku na základě odpisového plánu, účetní jednotka se však rozhodne, že daný majetek bude dále používat. V tomto případě se ovšem nejedná o stanovení zbytkové hodnoty jakožto ceny, která bude tento majetek „držet v účetnictví“, to je chybné pochopení zbytkové hodnoty. Pokud tato situace v organizaci nastane, je třeba aktualizovat odpisový plán – ČÚS č. 708, bod 6.1.: „Dlouhodobý majetek, včetně jeho technického zhodnocení, se odpisuje v průběhu jeho používání na základě odpisového plánu, a to po celou dobu jeho používání.“

Pokud dojde k aktualizaci odpisového plánu ve smyslu prodloužení doby užívání daného majetku, uvede účetní jednotka tuto informaci v příloze účetní závěrky na položce A.3. – Informace podle § 7 odst. 5: „Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotky uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů.“

 


Závěrečná poznámka pro příspěvkové organizace ÚSC

V závěru si dovolím uvést podnět k zamyšlení pro příspěvkové organizace. Zjednodušeně lze říci, že zbytková hodnota vyjadřuje finanční částku, kterou organizace předpokládá, že získá, až pro ni majetek bude nepotřebný a zpeněží jej. Je zde ovšem ustanovením zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, konkrétně §27:

„ (5) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.

(6) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.

(7) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to

a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele,

b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,

c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo

d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.

(8) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 7 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.“

Je patrné, že zde nastává rozpor – dopředu plánujete získat úplatu z vyřazeného majetku, postupovat v souladu s účetními zásadami tak, abyste podávali věrný a poctivý obraz finanční situace organizace, ale na druhé straně máte zákonnou povinnost bezplatně nabídnout týž majetek zřizovateli. Mou radou pro vás, kteří se v této situaci ocitnete, je zažádat svého zřizovatele o závazné vyjádření, podle kterého máte postupovat.

 

Zdroje:

ČÚS č. 708 a č. 710 dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/pravni-predpisy/ceske-ucetni-standardy-pro-ucetnictvi-st/2016/ceske-ucetni-standardy-c-701-az-c-710-pr-23618#UZbezzmen

 

Autoři: Ing. Ludmila Matějková, Bc. Radoslava Svobodová