Účetní výkazy jsou hlavní složkou účetní závěrky. Podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti účetní jednotky. Poskytují informace o finanční a majetkové situaci i výsledku hospodaření. Tyto informace jsou užitečné širokému okruhu uživatelů, jako jsou bankovní instituce, investoři, statistické úřady nebo veřejný sektor. Umožňují srovnání v čase i s ostatními účetními jednotkami.

U vybraných účetních jednotek prováděcí vyhláška č. 410/2009 Sb. od § 3 popisuje rozsah a jednotlivé části výkazů účetní závěrky. Věnuje obsahovému vymezení jednotlivých položek výkazů. Stanoví označení a uspořádání jednotlivých řádků i sloupců výkazů.  Zabývá se také účetními metodami, které účetní jednotka používá. Patří mezi ně hlavně vymezení nákladů pořízení, odpisování, tvorba a použití opravných položek, oceňování majetku, časové rozlišení, metoda kurzových rozdílů a podobně.

Účetní závěrka je soubor účetních výkazů a tvoří ji:

• Rozvaha
• Výkaz zisku a ztráty
• Příloha

Vybrané účetní jednotky vedoucí účetnictví v plném rozsahu mají účetní závěrku rozšířenou o přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období překročí obě hodnoty:

• hodnota aktiv netto celkem částku 40 000 000 Kč
• roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč.

Rozvaha

Je výkaz o majetku účetní jednotky. Má dvě strany, jednou z nich je strana AKTIV, která představuje zatřídění jednotlivých složek majetku od těch nejméně likvidních, tj. dlouhodobého majetku, až po ty nejlikvidnějších, jako peníze v hotovosti nebo na bankovních účtech. Strana aktiv je rozdělena do čtyř sloupců. V prvním sloupci (Brutto) je uváděn stav položek majetku k okamžiku sestavení účetní mezitímní závěrky nebo k rozvahovému dni, neupravených o výši oprávek či opravných položek. Druhý sloupec (Korekce) uvádí údaje o výši oprávek a opravných položek vztahující se k dané položce majetku. Třetí sloupec (Netto) poskytuje informace o výši majetkových položek očištěných o oprávky a opravné položky. Čtvrtý sloupec uvádí informace o stavu ve sloupci Netto k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Druhá strana výkazu rozvaha představuje PASIVA, tj. zdroje krytí majetku účetní jednotky. Rozdělují se podle původu na vlastní kapitál, obsahující výsledek hospodaření, a cizí zdroje. Pasiva mají dva sloupce. První sloupec obsahuje informace o stavu položek k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni. A druhý sloupec uvádí informace o stavu k rozvahovému dni minulého účetního období. Hodnoty položek rozvahy sestavené k rozvahovému dni se vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých účtech s kladným znaménkem. Zvláštní skupinou jsou účty, které mohou vykazovat i záporný zůstatek, tj. účty 222, 227, 319, 401, 404, 405, 406, 407, 408 a syntetické účty skupiny 43 a 49. Typickými představiteli této skupiny jsou účty 405 – Kurzové rozdíly, 407- Jiné oceňovací rozdíly a 408 – Opravy předcházejících účetních období. Další zajímavou skupinou jsou tzv. „plovoucí účty“, jejichž konečný stav se v rámci řádné účetní závěrky může vykazovat buď na straně aktiv, nebo na straně pasiv s ohledem na zůstatek účtu. Na straně MD mají charakter pohledávky a na straně DAL charakter závazku. Jedná se o účty 336, 337, 338, 341, 342, 343, 355, 375, 475 a 363. Za zmínku stojí také účty 111, 131, 262 a 395, které k rozvahovému dni vykazují nulový zůstatek. Případné stavy na těchto účtech musí být k rozvahovému dni odúčtovány. U rozvahy je uplatňován bilanční princip, jako jeden ze základních prvků účetnictví, kdy platí, že souhrn aktiv se rovná souhrnu pasiv.

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty, nebo-li výsledovka, je dalším základním výkazem účetní závěrky. Její podstatou je zobrazení jednotlivých položek nákladů a výnosu za běžné a minulé období rozdělené na hlavní a hospodářskou činnost.  K rozlišení hlavní a hospodářské činnosti slouží závazné analytické členění nákladových a výnosových účtů. Porovnáním nákladů a výnosů získáme výsledek hospodaření. Má podobu zisku, jsou-li výnosy vyšší než náklady nebo ztráty, jsou-li výnosy nižší než náklady. Výsledek hospodaření rozdělený na hlavní a hospodářskou činnost je součástí nejen výsledovky, ale také je jednou z položek rozvahy a propojuje tak oba výkazy mezi sebou (Výkaz zisků a ztráty – část C. Výsledek hospodaření = Rozvaha – část C. Vlastní kapitál/ bod III. Výsledek hospodaření). Zjištění správného výsledku hospodaření vychází z akruálního principu, kdy se všechny náklady a výnosy účtují do období, se kterým věcně a časově souvisí, aniž by se bral v úvahu reálný pohyb peněz. Hodnoty položek výkazu se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech většinou s kladným znaménkem. U některých položek, hlavně těch týkající se nákladů, je zcela běžně vykázaná záporná hodnota. Jedná se například o účty aktivace, kdy se vynaložené náklady převádějí do majetku účetní jednotky, například účty 506, 507, 508, 516. Dále tato situace může nastat u zúčtování rezerv (SÚ 555 – Tvorba a zúčtování rezerv) nebo zúčtování opravných položek (SÚ 556- Tvorba a zúčtování opravných položek). Počáteční stav náklady ani výnosy nemají. Konečné zůstatky účtů nákladů a výnosu se přenáší účetní závěrkou na účet 493 – Výsledek hospodaření běžného účetního období. S generováním počátečních stavů se zůstatek SÚ 493 přemění na rozvahový účet 431- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Příloha k účetní závěrce

Účetní jednotka ve výkazu uvádí informace vztahující se k danému účetnímu období. Jejím úkolem je podat vysvětlující a doplňující informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Vybrané účetní jednotky mají na rozdíl od podnikatelských subjektů předepsanou formu, která je složena z částí s vysvětlujícím textovým komentářem i z částí vyjadřující číselné údaje. Příloha je výkaz poměrně rozmanitý, proto jednotlivé části budou představeny v dalším pokračování článku.

Přehled o peněžních tocích

Zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku běžného období, jejich zdroje, položky, na něž byly v průběhu běžného účetního období vynaloženy a zůstatek peněžních prostředků k rozvahovému dni běžného účetního období. Výpočet výkazu je proveden nepřímou metodou, kdy je výsledek hospodaření upraven o nepeněžní operace, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nejsou spojeny s peněžními toky. Do nápočtu výkazu jsou zahrnuty všechny rozvahové i výsledkové účty, protože každá operace týkající se pohybu peněz je zachycena na souvztažnému účtu dle své povahy buď výsledkově, nebo rozvahově. Vyhláška nestanoví přesnou náplň jednotlivých položek, proto mají účty vyhlášené závazné analytické členění dle metodiky Gordic, které je nutné dodržovat pro správné sestavení výkazu a zařazení do příslušné položky. K tomuto výkazu je k dispozici samostatná metodika Gordic.

Přehled o změnách vlastního kapitálu

Zobrazuje detailnější členění vlastního kapitálu účetní jednotky do jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého období, jeho zvýšení a snížení v průběhu běžného účetního období a stav k rozvahovému dni běžného účetního období. Do nápočtu výkazu vstupují syntetické účty 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 408, účty fondů a výsledku hospodaření dle dílčích složek výkazu. Při sestavení výkazu se vychází z důkladného nastavení analytik k těmto účtům. Pro výpočet aktuálního stavu účtu za běžné období se jako výchozí stav nebere počáteční stav účtu, ale stav k minulému účetnímu období. Účetní jednotka proto nesmí provádět úpravy počátečních stavů na analytických účtech, které by mohly ovlivnit správně vykázaný zůstatek v běžném účetním období. Tento výkaz je provázaný k výkazem rozvaha, proto u výše vyjmenovaných účtů musí být vykázány stejné zůstatky v obou výkazech.