Od roku 2027 začne v České republice platit zcela nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který zásadně změní dosavadní přístup k finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon byl dne 26. 6. 2025 podepsaný panem prezidentem, k datu zveřejnění příspěvku nebyl zákon zveřejněn ve sbírce zákonů. Organizace veřejného sektoru tak získají celý rok na přípravu a přizpůsobení se novým pravidlům. Nová právní úprava naváže na dosavadní zákon o finanční kontrole, ale přináší celou řadu významných změn – terminologických, procesních i věcných.

Jednou z prvních změn je samotná terminologie. Místo pojmu finanční kontrola se zavádí nový termín kontrola veřejných financí, který má lépe vystihnout obsah a rozsah tohoto institutu. V návaznosti na to dojde i k úpravám dalších právních předpisů.

Stávající trojčlenný systém řízení kontrol (předběžná, průběžná a následná řídící kontrola) se zjednoduší. Průběžná řídící kontrola zcela zaniká a návrh nově zavádí pouze:

• předběžnou řídící kontrolu, která se bude členit na:
  • před schválením operace (dříve před vznikem nároku nebo závazku),
  • před platbou (dříve po vzniku závazku),
• následnou řídící kontrolu, která bude pokrývat všechny ostatní okamžiky mimo výše uvedené.

Tato změna reaguje na kritiku nejednoznačnosti dosavadního systému. Zákon by měl přinést větší srozumitelnost a právní čistotu.

Nově bude zákon klást důraz na tzv. auditní stopu – schopnost zpětně rekonstruovat celý proces rozhodování a kontroly každé operace. Tento princip známe již ze zákona o účetnictví a nyní se přesouvá i do oblasti kontroly veřejných financí. Auditní stopa bude důležitá zejména při kontrolách, kdy bude potřeba doložit, kdo se k danému kroku vyjádřil, jaká byla posloupnost kroků a jak byla prováděna samotná kontrola.

Na rozdíl od současné právní úpravy, kde jsou přesně definovány role a pořadí zapojení jednotlivých osob (příkazce operace, správce rozpočtu, hlavní účetní), nový zákon tento proces ponechává na rozhodnutí samotné účetní jednotky. Role zůstávají zachovány, ale jejich zapojení bude flexibilnější. Tento krok má organizacím umožnit přizpůsobit systém schvalování svým specifickým podmínkám.

Významnou novinkou je výrazné posílení řízení rizik, které bude nově výslovně zakotveno jak v textu zákona, tak i v důvodové zprávě. Zatímco dosud šlo spíše o doporučený postup, nyní se stává nedílnou součástí kontroly veřejných financí. Cílem je, aby kontrola nebyla jen formální povinností, ale efektivním nástrojem k zajištění hospodárnosti, efektivity a účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky.

Řízení rizik bude povinností orgánů veřejné správy, které budou muset zajistit, že rizika byla identifikována a řešena ještě před samotným schválením operace.

Zatímco stávající zákon se soustředil na příjmové a výdajové operace, nový zákon rozšiřuje dopad kontroly i na majetkové operace. Konkrétně se to týká případů, kdy dochází ke změně dispozice s majetkem bez přímého finančního dopadu – například u bezúplatných převodů. Ve všech takových případech bude nově orgán veřejné správy povinen provést kontrolu veřejných financí.

Další konkretizace formou prováděcí vyhlášky nebude nutná, protože navrhovaná právní úprava stanoví zásady řízení a kontroly veřejných financí i základní povinnosti přímo v zákoně prostřednictvím konkrétních ustanovení. V tuto chvíli se vychází především z důvodové zprávy. Další podrobnosti by mělo přinést plánované školení Centrální harmonizační jednotky, které má organizacím pomoci s implementací nové úpravy.

Závěrem lze říci, že nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí přináší řadu zásadních změn, které si vyžádají důkladnou přípravu všech subjektů veřejné správy. Rok 2026 bude klíčový pro přechodné období a nastavení nových pravidel tak, aby od roku 2027 byla nová kontrolní pravidla účinně a smysluplně implementována.