Úprava odpočtu DPH při vyřazení dlouhodobého majetku dle § 78 ZDPH

Odpočet DPH při pořízení dlouhodobého majetku může být pro plátce výhodný, ale pokud dojde ke změně ve využívání tohoto majetku, je nutné provést úpravu odpočtu DPH. Tato úprava je stanovena zákonem a řídí se pravidly uvedenými v § 78 ZDPH a dalších souvisejících ustanoveních.

Co je úprava odpočtu DPH?

Úprava odpočtu DPH se provádí tehdy, pokud dojde ke změně v rozsahu využití majetku pro ekonomickou činnost, a to v některém z následujících kalendářních roků po roce, kdy byl původní odpočet uplatněn. To znamená, že pokud se změna v použití majetku odehraje hned v prvním roce, úprava odpočtu podle § 78 ZDPH se neprovádí. Úprava se také nevztahuje na majetek, který byl pořízen pro neekonomické činnosti (například pro výkon veřejné správy) a nezakládal nárok na odpočet DPH.

Lhůta pro úpravu odpočtu DPH začíná běžet v kalendářním roce, kdy byl dlouhodobý majetek pořízen, a nikoli v roce, kdy byl uplatněn odpočet daně (viz § 78 odst. 3 ZDPH). Lhůta trvá 5 let. U staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení je prodloužena na 10 let.  Každý rok se hodnotí, zda došlo ke změně v užívání majetku, a pokud ano, musí plátce provést úpravu odpočtu. Úprava se provádí za poslední zdaňovací období kalendářního roku, kdy ke změně došlo.

Příklad: Plátce pořídil v říjnu 2016 novou sněhovou frézu a uplatnil si nárok na odpočet DPH. Testovací období pro úpravu odpočtu DPH začalo v roce 2016 a skončí v roce 2020.

Příklady situací, které vedou k úpravě odpočtu DPH:

1. Úplná změna využití majetku: Plátce původně uplatnil plný odpočet DPH při pořízení majetku, ale nyní majetek využívá i pro činnosti, které jsou osvobozené od DPH nebo pro neekonomické účely. Odpočet je nutné upravit.
2. Částečná změna využití majetku: Plátce si původně uplatnil jen částečný odpočet DPH, protože majetek používal pro ekonomické i neekonomické činnosti. Nyní však majetek začal využívat buď výhradně pro neekonomické činnosti nebo činnosti osvobozené od DPH, nebo naopak pouze pro ekonomické činnosti. V obou případech je nutné provést úpravu odpočtu DPH, aby odpovídal novému způsobu využití majetku.
3. Původně bez nároku na odpočet: Plátce neměl nárok na odpočet DPH při pořízení majetku, protože ho využíval pro činnosti osvobozené od DPH. Nyní však majetek využívá pro činnosti s nárokem na odpočet. I v tomto případě je možné provést úpravu.

Výpočet úpravy: Částka úpravy za konkrétní rok se vypočte jako jedna pětina (u dlouhodobého majetku) nebo jedna desetina (u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení) ze součinu daně na vstupu při pořízení a rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně (UNO) v roce úpravy a ukazatelem nároku na odpočet daně (UNO) v roce pořízení. Pokud byl majetek pořízen před registrací plátce k DPH, použije se jako referenční ukazatel rok registrace.

Je-li majetek využíván pro změněné účely jen po část roku, tato skutečnost se při výpočtu zohlední.

Ukazatel nároku na odpočet (UNO):

• 0 % pokud plátce nemá nárok na odpočet,
• 100 % pokud plátce má plný nárok na odpočet,
• Poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, pokud plátce má pouze částečný nárok na odpočet (vypočítaný podle odpovídajících ustanovení zákona).

Úprava se provádí, pokud rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet přesáhne 10 procentrních bodů. Pokud je výsledek kladný, může plátce provést úpravu dobrovolně. Pokud je částka záporná, úpravu provést musí.

Příklad: Plátce v roce 2021 pořídil osobní automobil a uplatnil nárok na odpočet DPH v plné výši 100 000 Kč, protože vozidlo bylo určeno výhradně pro ekonomické činnosti. V červenci 2023 však plátce začal automobil využívat z 20 % pro soukromé účely a z 80 % pro ekonomické činnosti. Tím došlo ke změně využití majetku o více než 10 procentních bodů (z 100 % na 80 %).

Ve výpočtu je zohledněno, že ke změně došlo v polovině roku. Výslednou zápornou částku ve výši -2 000 Kč je plátce povinen uvést na řádku č. 60 daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2023 (viz Metodika vedení evidence a účtování o dani z přidané hodnoty – kap. 8.6).