Nový zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí zpřesňuje pojetí řídicí kontroly a odstraňuje dosavadní terminologické nejasnosti. Zaniká pojem průběžná řídicí kontrola a zákon nově pracuje pouze se dvěma fázemi –předběžnou a následnou řídicí kontrolou. Předběžná kontrola je jednoznačně navázána na klíčové okamžiky schvalovacího procesu, tedy před schválením operace a před platbou, zatímco všechny ostatní kontrolní činnosti jsou považovány za následnou řídicí kontrolu. Cílem této změny je vytvořit přehledný a srozumitelný systém, který odpovídá skutečné praxi orgánů veřejné správy 

1.Předběžná řídicí kontrola 

U příjmových operací zákon povinně upravuje pouze postup před schválením operace, který odpovídá původní fázi „před vznikem nároku na příjem“ podle původního zákona o finanční kontrole. Smyslem nastavení řídicí kontroly u příjmových operací je zajistit, aby byl vybrán příjem, na který má orgán veřejné správy nárok, a to včas a ve správné výši; pokud k tomu nedojde, je určená osoba povinna přijmout odpovídající nápravná opatření. Oproti dosavadní právní úpravě se předběžné řídicí kontroly před schválením příjmové operace nově účastní nejen příkazce operace, ale také správce rozpočtu. Důvodová zpráva zároveň vysvětluje, že fáze označovaná ve starém zákoně jako „po vzniku nároku na příjem“ není ve většině případů prakticky proveditelná, protože k přijetí peněžních prostředků na bankovní účet dochází nezávisle na vůli orgánu veřejné správy; v okamžiku jejich připsání je již možné provést pouze následnou řídicí kontrolu. 

U výdajových operací nové znění zákona zachovává dosavadní koncepci, podle níž řídicí kontrola probíhá povinně ve dvou fázích. První fáze se uskutečňuje před vznikem závazku a je nově označována jako předběžná řídicí kontrola před schválením operace podle § 12 zákona. Tuto fázi vykonává příkazce operace a správce rozpočtu, kteří kromě posouzení účelnosti, hospodárnosti a souladu s rozpočtem a právními předpisy prověřují řízení rizik souvisejících s připravovanou operací. Druhá fáze následuje po vzniku závazku, avšak ještě před uskutečněním platby, a je nově vymezena jako předběžná řídicí kontrola před platbou podle § 13 zákona. Tuto kontrolu vykonává příkazce operace a hlavní účetní, kteří ověřují správnost a úplnost podkladů a splnění všech podmínek pro provedení platby. 

Rozsah ověření, které jednotlivé osoby v rámci těchto fází provádějí, vychází ve zjednodušené podobě ze stávajícího zákona o finanční kontrole a prováděcí vyhlášky. Nově však zákon nestanoví povinné pořadí, v jakém mají příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní kontrolu provádět. Konkrétní nastavení postupu je proto ponecháno na vedoucím orgánu veřejné správy, který může zachovat dosavadní model oddělení povinností, nebo upravit proces podle potřeb a organizační struktury daného orgánu. 

U majetkových operací rozšíření řídicí kontroly představuje novou povinnost zavedenou zákonem. Jedná se o operace, při kterých dochází k nakládání s majetkem orgánu veřejné správy, avšak nedochází k přímému pohybu peněžních prostředků, tedy k příjmu nebo výdaji, například při svěření majetku příspěvkové organizaci. Původní zákon podrobnosti ohledně kontroly majetkových operací neuváděl, avšak nové znění stanoví povinný kontrolní postup před schválením majetkové operace, obdobně jako je tomu u příjmových a výdajových operací. 

Předběžnou řídicí kontrolu u majetkových operací provádí příkazce operace spolu s osobou určenou vedoucím orgánem veřejné správy. Tato úprava reaguje na skutečnost, že i nakládání s majetkem bez přímého finančního toku může představovat významná rizika a vyžaduje odpovídající kontrolní mechanismy, aby byla zajištěna účelnost, hospodárnost a bezpečnost správy majetku veřejné správy. 

Výjimky z předběžné řídicí kontroly jsou upraveny v § 14 zákona a představují možnost zjednodušení kontrolních postupů v případech s nízkou mírou rizika. Řídicí kontrola je sice povinná u všech příjmových, výdajových i majetkových operací, zákon však umožňuje, aby předběžná řídicí kontrola byla nahrazena následnou kontrolou, například u nepředvídatelných příjmových operací, při zajištění neodkladných úkolů nebo řešení nenadálých situací, jako jsou například havárie. U pravidelných provozních činností je možné využít souhrnné provedení předběžné kontroly (tzv. limitovaný příslib), přičemž konkrétní pravidla a stanovení finančního limitu pro tento účel určuje vedoucí orgánu veřejné správy v rámci vnitřního předpisu. Každá výjimka musí být řádně odůvodněna a její použití musí respektovat zásadu efektivního a bezpečného řízení veřejných prostředků. 

2.Následná řídicí kontrola 

Následná řídicí kontrola se provádí u uskutečněných operací zaměstnancem určeným vedoucím orgánu veřejné správy (§ 11 odst. 7). Výjimečně ji může vykonat i osoba mimo orgán, pokud jsou splněny podmínky nízkého rizika. Kontrola se realizuje u operací vybraných na základě posouzení rizik, přičemž konkrétní podmínky a postup stanoví vedoucí orgánu veřejné správy vnitřním předpisem. Následná řídicí kontrola se rovněž provádí u operací, u kterých nebyl použit postup předběžné řídicí kontroly podle § 14 odst. 3, čímž je zajištěn dohled nad všemi významnými operacemi a posílena celková bezpečnost a efektivita řízení veřejných prostředků.