Nový zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí zásadně mění pohled na řízení rizik při nakládání s veřejnými prostředky. Odpovědnost za rizika již není vnímána pouze jako vlastnost kontrolního systému, ale je úzce spojena s konkrétními rozhodnutími a osobami, které tato rozhodnutí činí. Klíčovou roli v tomto procesu má příkazce operace. 

Schválením operace příkazce operace přebírá odpovědnost za řízení rizik, která mohou vzniknout při její realizaci. Nejde tedy o pouhý formální podpis, ale o vědomé rozhodnutí, že rizika byla identifikována, vyhodnocena a že jsou nastavena odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo alespoň zmírnění. Pokud tato úvaha chybí nebo není dostatečně podložena, neměla by být operace schválena. 

Zákon zároveň stanoví, že účinný vnitřní kontrolní systém musí obsahovat jasná pravidla pro řízení rizik. Takový systém má odpovídat vnějším podmínkám, složitosti organizační struktury i charakteru vykonávaných činností. Jeho smyslem je vytvářet podmínky pro řádné a včasné plnění úkolů orgánu veřejné správy, poskytovat spolehlivé informace pro řízení a kontrolu veřejných financí a umožňovat včasné odhalení závažných nedostatků i sledování nápravných opatření. 

Základním principem nové právní úpravy je zásada přístupu založeného na riziku, zakotvená v § 6 zákona. Riziko je zde chápáno jako potenciální budoucí událost, která může negativně ovlivnit plnění úkolů orgánu veřejné správy, zejména při nakládání s veřejnými prostředky. Nejde přitom pouze o rizika finanční, ale také o rizika právní, provozní, personální či korupční. Zákon vychází z reality, že žádná organizace nemá dostatek zdrojů k odstranění všech rizik, a proto je nutné soustředit pozornost na ta nejvýznamnější. 

Povinnosti v oblasti řízení rizik se nově vztahují na všechny osoby, které se podílejí na činnostech vnitřního kontrolního systému, bez ohledu na jejich postavení nebo pracovní zařazení. Odpovědnost tak nenese pouze vedení, ale i řadoví zaměstnanci či další osoby zapojené do přípravy, schvalování, realizace nebo kontroly operací. Řízení rizik se tím stává společnou odpovědností celé organizace. 

Zásada přístupu založeného na riziku se promítá do celého cyklu řízení a kontroly veřejných financí – od předběžné řídicí kontroly, přes následné kontroly až po plánování interního a vrchního auditu. Rizika jsou průběžně vyhodnocována, jejich charakter a závažnost se sledují v čase a podle výsledků se přizpůsobují kontrolní a řídicí postupy. 

Nový zákon tak posiluje prevenci a odpovědnost při nakládání s veřejnými prostředky. Řízení rizik se stává přirozenou součástí rozhodování a příkazce operace hraje klíčovou roli v tom, aby každé rozhodnutí bylo nejen zákonné, ale také obezřetné, promyšlené a obhajitelné při jakékoliv následné kontrole.