Daňové příjmy představují klíčový zdroj financování obcí a jejich hospodaření. Právní rámec je dán zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, který upravuje rozdělení výnosů z daně z přidané hodnoty, daní z příjmů a daně z nemovitých věcí mezi jednotlivé úrovně veřejné správy. 

Převody výnosů daně z hazardních her do rozpočtů obcí pak samostatně upravuje zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her (jedná se o převod příslušných podílů z celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her – z ostatních hazardních her, kdy obcím náleží 65 % a daně z hazardních her – z ostatních technických her, kdy obcím náleží 45 %).  

Podívejme se blíže na zákon č. 243/2000 Sb., kterým je stanoveno, jaký podíl z celostátního hrubého výnosu vybraných daní obcím náleží. Od roku 2026 došlo ke zvýšení tohoto podílu z 24,16 % na 25,93 %. Specifické postavení má i nadále daň z nemovitých věcí, jejíž výnos je příjmem té obce, na jejímž území se nemovitost nachází. 

Pro přehled citujeme přímo § 4, odstavec 1) zákona: 

„(1)Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří

a) výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,

b) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 

d) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

e) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou

1.daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, 

2.daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

3.záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,

f) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),

g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

i) podíl na 25,93 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.“ 

Součástí této zákonné úpravy je také způsob výpočtu podílu jednotlivých obcí na části celostátního hrubého výnosu daní. Výpočet vychází z několika kritérií, mezi něž patří výměra katastrálního území, počet obyvatel, počet dětí, žáků a studentů ve školách a tzv. násobky postupných přechodů. V roce 2026 došlo v souvislosti s novelou školského zákona a změnou financování nepedagogické práce k výraznému posílení významu kritéria počtu žáků a studentů. Jeho váha se zvýšila z devíti na 15,15 % výsledného podílu obce. Naopak došlo ke snížení vlivu ostatních kritérií – velikost katastru nově činí 2,80 % (z 3 %), počet obyvatel 9,32 % (z 10 %) a násobky postupných přechodů 72,73 % (ze 78 %). 

Výše uvedené je upraveno v § 4, odstavci 2) zákona, citujeme:  

„(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen „ostatní obce“) podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet 

a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,0280, 

b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,0932, 

c) poměru počtu dětí, žáků a studentů ve školách, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících celodenní výchovu, ubytování a stravování a ve střediscích volného času a dětí v dětských domovech zřizovaných obcí a dobrovolným svazkem obcí k součtu těchto dětí, žáků a studentů za všechny obce a dobrovolné svazky obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,1515, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, individuálně vzdělávaní žáci, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol, 

d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,7273 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obce, toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.“ 

Zákon dále upravuje způsob převodu daňových příjmů do rozpočtů obcí. Tyto prostředky jsou obcím poukazovány správcem daně, a to nejméně jednou měsíčně, pokud převáděná částka přesáhne 500 Kč. Konkrétní procentní podíly jednotlivých obcí jsou každoročně stanoveny vyhláškou o procentním podílu obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, přičemž pro rok 2026 je aktuální vyhláška č. 511/2025 Sb., účinná od 1. ledna 2026.