Majetek v podrozvahové evidenci na účtu 909 – Ostatní majetek 

Účet 909 – Ostatní majetek představuje z pohledu evidence majetku obcí trochu odlišnou oblast než podrozvahové účty 901 – Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek a 902 – Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek.  

Podle § 49 písm. e) vyhlášky č. 410/2009 Sb. obsahuje účet 909 majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiném podrozvahovém účtu. U zřizovatele dále obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., pokud jej zřizovatel nevykazuje ve své rozvaze. 

Právě účet 909 tak u obcí často souvisí s majetkem svěřeným příspěvkovým organizacím a také s?majetkem, který obec vložila do hospodaření dobrovolného svazku obcí. Důvodem pro jeho podrozvahové zachycení je změna způsobu účetního vykazování majetku v souvislosti s apředáním jiné účetní jednotce k hospodaření. 

Svěření majetku příspěvkové organizaci 

Typickým příkladem je obec, která je zřizovatelem základní školy a vlastní například budovu školy, sportovní areál nebo jiné vybavení. 

Obec tento majetek svěří příspěvkové organizaci k hospodaření. Vlastníkem majetku zůstává obec, zatímco příspěvková organizace s majetkem hospodaří v rozsahu vymezeném právními předpisy a zřizovací listinou. 

Svěřený majetek příspěvková organizace zachycuje ve svém účetnictví a odpisuje jej. Zřizovatel jej při splnění podmínek nevykazuje ve své rozvaze, ale v podrozvahové evidenci na účtu 909. 

Zápis v knize podrozvahových účtů se provádí v souladu s ČÚS č. 701, bodem 5.3. Podle tohoto standardu se podrozvahový zápis provádí na stranu podrozvahového účtu, která odpovídá straně souvisejícího zápisu v hlavní knize. Zařazení majetku do podrozvahové evidence lze zachytit účetním zápisem MD 909 / D 999. Při ukončení důvodu pro jeho podrozvahové sledování se použije opačný zápis MD 999 / D 909. 

Vložení majetku do hospodaření DSO 

Druhou významnou situací je vložení majetku obce do hospodaření dobrovolného svazku obcí (DSO). 

Zde je také důležité rozlišovat mezi vlastnictvím majetku a právem s majetkem hospodařit. Podle § 38 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku s ním mohou nakládat pouze v souladu s majetkovými právy, která na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí. 

V účetnictví tedy může nastat situace, kdy obec majetek nevykazuje ve své rozvaze, zatímco DSO jej zachytí ve své rozvaze a dále jej odpisuje. Z účetního pohledu je tato situace v určitém směru obdobná svěření majetku příspěvkové organizaci.  

Je vhodné zopakovat, že u DSO nejde o převod vlastnického práva. Vlastníkem zůstává obec. Mění se způsob, jakým je majetek účetně vykazován a kdo jej účetně zachycuje a odpisuje. 

Účetnictví u obce je možné ukázat na situaci, kdy obec, která vlastní například vodovodní infrastrukturu v pořizovací ceně 20 mil. Kč. K datu předání činí oprávky 8 mil. Kč a zůstatková cena tedy 12 mil. Kč. 

Před předáním majetku musí obec nejprve dokončit účetní zachycení majetku k?datu předání. Je třeba zohlednit odpis za příslušné období, vypořádat oprávky a případně také posoudit nerozpuštěný investiční transfer.  

U odpisovaného majetku tak může například vzniknout účetní zápis dle ČUS č. 709: 

MD 403 –  nerozpuštěná část investičního transferu 
MD 08x – oprávky 
MD 401 – rozdíl do pořizovací ceny 
D 02x – příslušný účet dlouhodobého majetku 

Teprve poté dochází k vyřazení majetku z rozvahové evidence obce a k jeho zachycení v podrozvahové evidenci na účtu 909, například zápisem MD 909 / D 999. 

Účetnictví DSO na tento postup navazuje. DSO zařadí převzatý majetek do své majetkové evidence a zachytí jej ve svém účetnictví v ocenění vycházejícím z účetního ocenění u předávající účetní jednotky. 

Při převodech mezi vybranými účetními jednotkami, kdy účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala se vychází z ustanovení § 25 odst. 6 zákona o účetnictví a z ČÚS č. 708, bodu 6.3. 

Vyhláška č. 410/2009 Sb. Výslovně nestanoví konkrétní hodnotu, ve které má být majetek veden na účtu 909. Je proto na účetní jednotce, aby způsob ocenění a evidence tohoto majetku upravila ve svém vnitřním předpisu a nastavila jej tak, aby byla zajištěna průkaznost účetnictví a možnost jednoznačně doložit obsah účtu 909. 

U majetku, který obec předala příspěvkové organizaci k hospodaření nebo vložila do hospodaření DSO, je především důležité zajistit návaznost podrozvahové evidence na majetkovou evidenci a dokumentaci o předání majetku.  

Jako praktické řešení se jeví vést tento majetek na účtu 909 v pořizovací ceně. Takto stanovená hodnota umožňuje jednoduchou návaznost na údaje vedené v majetkové evidenci organizace nakládající s majetkem i na hodnoty, v nichž byl majetek původně zachycen na účtech dlouhodobého majetku účtové třídy 0, zejména ve skupinách 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný. 

Výhodou tohoto způsobu je také skutečnost, že se při inventarizaci účtu 909 snadno porovnává podrozvahová evidence s původní majetkovou evidencí obce a s dokumentací o předání majetku. 

Na majetek vedený na podrozvahových účtech se vztahuje povinnost inventarizace. Zákon o účetnictví v § 30 odst. 1 písm. b) výslovně uvádí, že dokladovou inventurou se zjišťuje stav také u jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. 

U majetku vedeného na účtu 909 je proto nutné při inventarizaci ověřit nejen to, zda stav zachycený v účetnictví odpovídá skutečnosti, ale také zda je možné tento stav doložit příslušnými účetními a majetkovými záznamy. Nezbytné je rovněž ověřit existenci a trvání důvodu, pro který je majetek na podrozvahovém účtu veden. 

U majetku svěřeného příspěvkové organizaci je proto vhodné provést dokladovou inventuru na základě evidence svěřeného majetku a porovnat ji s výsledky inventarizace provedené příspěvkovou organizací. Obdobně u majetku vloženého do hospodaření DSO by měla být zajištěna návaznost mezi podrozvahovou evidencí obce a evidencí majetku vedenou DSO.